Mišpule

STANOVIŠTĚ: Slunné, teplé, polostinné, chráněné před větrem a deštěm. PUDA: Propustná, výživná, spíše vápenitá. ZÁLIVKA: Dle potřeby, souvisí s množstvím listů. Půda nesmí nikdy úplně vyschnout. Mišpule nemá příliš ráda přímý déšť, listy hnědnou a zasychají. VÝŠKA: Podle podmínek od 2 do 4 m. LISTY: Úzké, dlouhé, na dolní straně chlupaté. Stálezelené. KVĚTY: drobné, bílé až do žluta. Rozkvétá na podzim (říjen – listopad), abychom se dočkali i plodů je nutné květy opylovat ručně štětečkem. PLODY: Na jaře následujícího roku (duben – květen). Vypadají jako jablíčka, ale jsou to kulovité malvice. Zralé plody jsou žlutohnědé a mají poměrně velká hnědá semena. Dužina je sladkokyselá, nažloutlá. Plody se konzumují většinou až po přejití mrazem. Proto mají na stromě zůstat až do prvních mrazíků a déle, kdy je lze po změknutí (zhniličkovatění) jíst syrové přímo ze stromu, nebo je utrhnout už v listopadu a skladovat několik týdnů do změknutí v přepravkách. Pak ale nejsou nikdy tak dobré a aromatické, jako když dozrají a změknou na stromě. Plody obsahují hmotu, která chutná jako pikantní marmeláda. Nejlepší způsob jedení je odtrhnout stopku a obsah mišpule vytlačit do pusy. Někdo preferuje vybírání lžičkou. Plody obsahují několik velkých semen. Zpracovávají se na kompoty, ale hlavně (pro značné množství pektinů snadno rosolovatí) na rosoly, povidla, marmelády a různé pasty. ŘEZ: Všeobecně není nutný. Rostlinu lze velmi dobře tvarovat. ZIMA: Odolná do -8 až -10oC. Doporučujeme pěstovat jako přenosnou rostlinu. Od jara (po „zmrzlých“) do podzimu letnit a přezimovat na chladném světlém místě bez mrazů, ideální je zimní zahrada. Zálivku je přes zimu vhodné omezit, vzhledem k tomu, že rostlina zůstává olistěná je však i v zimě nutné nadále zalévat.