Popínavé a pnoucí rostliny

Úponkové rostliny představuje např. klematis. Nenasazuje žádné zvláštní úponky jako víno, nýbrž se sám zavine řapíky listů do podpěrných zařízení a drží tak velmi flexibilně.
Vinná réva nasazuje úponky, kterými se pevně drží na mřížce. Díky struktuře úponku, které vypadají jako spirála, je flexibilní a může i při silném větru a dešti pružit. Mezi úponkové rostliny dále patří např. hrachor.
Tyto rostliny preferují husté, tenké mřížky nebo také stavební mříže. Pokud jsou oka příliš velká nebo materiál příliš silný, nemohou se rostliny správně ovinout a padají, pokud jsou starší a těžší.

Ovíjivé rostliny se ovíjí šroubovitě proti směru hodinových ručiček kolem provazů, tyčí a pergoly tak že vypadají často „zadušeně“. Dešťové okapy mohou staré a široké výhony dokonce zcela poškodit. Je proto nezbytné, pravidelně provádět zástřih, abychom zabránili škodám na opěrných zdích nebo zdích budovy. Zástupci skupiny ovíjivých rostlin jsou vistárie, fazole, chmel a kiwi.

Přilnavé rostliny se přichytávají na podklad sami vzdušnými kořínky nebo přísavkami. Trubač kořenující, břečťan a divoké víno jsou samopnoucí. Nasazují příchytné kořeny, kterými se pevně drží na drsnějším podkladě (cihly, dřevo, beton) a nepotřebují žádnou pomoc při obrůstání základny. Rostliny tvořící přísavky jako např. přísavník trojcípý vylučují lepkavou hmotu, díky které jsou schopny udržet se i na zcela hladkém povrchu.

Vzpěrné rostliny jako např. popínavé růže a ostružiny se zasekávají pomocí svých trnů do opory, přesto doporučujeme, mladé nebo obzvláště těžké výhonky vyvazovat, čímž můžeme také ovlivnit formu růstu.

Pěstování:
zhruba 25 cm daleko od zdi vykopeme jámu hlubokou cca 30 cm do propustné půdy,. Popínavé dřeviny potřebují dobrý odtok vody z jámy, proto dno jámy vyložíme štěrkem a nakonec dáme dobrý kompost. Opěrnou konstrukci umístíme cca 10 cm od zdi. Na podzim místo zakryjeme vrstvou kompostu, podle druhu musí být zakrytá oblast kořenů, zamezíme tím nadměrnému odpařování vody.