Brambory

Ačkoliv rýže bramboru jako základní světovou potravinu již dávno pozvolna vytlačuje, hrají přesto v evropské a jihoamerické kuchyni i nadále velkou roli. A nejsou využívány pouze jako potravina, známé je například její zpracování do alkoholu nebo krmiva pro zvířata, známa je také výroba bramborového škrobu, který se zase využívá při výrobě papíru, léků a celé řady dalších užitečných předmětů.

Rozlišujeme mezi ranými, středně ranými a pozdními odrůdami jakož i podle varného typu A, B, C. K tomu existují brambory  rozdílných velikostí, tvarů a také barev.

Brambory mají rády slunce a nejlépe se jim daří na sypkých, písčitojílovitých půdách. Kdo půdu před výsadbou pohnojí chlévskou mrvou nebo vícesložkovým hnojivem, zvýší si sklizeň.

Pro výsadbu jsou zapotřebí speciální výsadbové brambory, které jsou produkovány ve šlechtitelských podnicích. Použití brambor z vlastní sklizně není vhodné, protože se mohou velmi rychle rozšířit nemoci a vlastní sklizeň je také velmi malá.

Nejlepší doba pro výsadbu hlíz je mezi dubnem a květnem.
Založte brázdy (vzdálenosti řádků 60-65 cm) a vložte do nich hlízy zhruba 30 cm od sebe. Nakonec hlízy opět zakryjte zemí. 2,5 kg vystačí zhruba na 10-15 m².

Tzv. kladný pól s očkem (nasazení na výhonky) musí stále být nahoře. U špatně vysazených brambor je výnos výrazně nižší. Hlízy by měly být vysazeny 5-10 cm hluboko, první listy jsou velmi citlivé na mráz, proto je vhodné mít řádky zakryté až do poloviny května termoizolační fólií.

Jakmile se objeví listy, musíme odstranit také první plevel a poprvé prohrabat řádky a zabránit tak tvorbě dalšího plevele. Při dlouhodobém suchu brambory zaléváme. Dříve než se ukážou první kvítky, je třeba přihrnout půdu ke stonkům. Tvořící se hlízy musí zůstat stále pod zemí, tedy v temnu, jinak budou zelené a nepoživatelné.
Rostlina nyní potřebuje klid v oblasti kořenů pro tvorbu hlíz.
U raných brambor probíhá sklizeň před odumřením listů.
U pozdějších odrůd, vhodných k uskladnění, sklízíme teprve tehdy, když listy úplně zežloutnou. Uvadlé listy může ponechat v řádcích – slouží jako hnojivo, poněvadž jsou bohaté na vápník a draslík.

Brambory se snášejí s některými jinými rostlinami velmi dobře, s jinými druhy poněkud méně. Heřmánek, řeřišnice, kapusta a květák, kukuřice, špenát a fazole mohou být dobře pěstovány vedle brambor, sousedství rajčat, celeru, hrachu a dýně snáší brambora naopak velmi špatně.