Borůvky

Borůvky vyžadují slunné, vzdušné stanoviště. V bezprostřední blízkosti by se neměly nacházet další dřeviny, protože borůvky mají mělce položené kořeny, které rozsáhle obklopují rostlinu. Pěstování v nádobě je také možné, měla by však být minimálně 50 cm široká a hluboká.

Sophia – královna borůvek nesnáší vápník, optimální pro ni je hodnota pH 4- 4,5. Vlastnosti půdy můžeme zlepšit přidáním rašeliny. Zalévat by se mělo vodou bez obsahu vápníku, pokud možno vodou dešťovou. Pokud nemáme k dispozici dešťovou vodu, vsypeme do zálivkové vody rašelinu a ponecháme ji tam přes noc.
2 – 3x do roka a před zimou zakryjeme povrch půdy silnou vrstvou rašeliny a dodatečně zakryjeme trávou nebo mulčovací kůrou. Díky rašelině se sníží obsah vápníku a mulč pomáhá udržet vlhkost v půdě. Je potřeba zabránit promíchání půdních vrstev, dno jámy (1 m³) je možné vyložit střešní lepenkou nebo fólií.

Tato borůvka je samosprašná. Při pěstování dvou a více rostlin však můžeme počítat se zvýšením výnosů jednotlivých rostlin, protože rostliny se mohou opylit navzájem. Borůvky ohrožuje pouze malé množství nemocí, stejně tak nejsou náročné na péči. Vývojové poruchy se vyskytují pouze v případě nevyhovujícího složení půdy. Pokud žloutnou a opadávají listy, obsahuje půda příliš mnoho vápníku. Borůvky jsou všeobecně na vápník velmi citlivé, Sophia – královna borůvek se v tomto ohledu ukazuje jako velmi citlivá. Při suchu musíme pravidelně a dostatečně zalévat.

Hnojení provádíme na jaře před tvorbou nových výhonů a během tvorby plodů speciálním hnojivem na borůvky anebo kysele působícím hnojivem na rododendrony. Na podzim už borůvky nehnojíme.

Řez není obvykle nutný, na podzim odstraníme pouze velmi přestárlé výhony a vyřízneme dřevo starší než čtyři roky- odstraníme všechny křížící a dotýkající se výhony. Dlouhé výhony zkrátíme (prosvětlíme). U starších keřů vždy ponecháme 8-10 silných hlavních výhonů.